Jak se koně učí: princip asociativního učení u koní

Porozumění základním principům Teorie učení je klíčem k efektivnímu a etickému výcviku  všech zvířat – a koně nejsou výjimkou. Znalost toho, jak koně vnímají podněty, jak si spojují zkušenosti a jak se učí novému chování, je nezbytná pro každého, kdo s nimi pracuje. Podnětem pro koně může být prakticky cokoliv. Může to být přítomnost jiného koně nebo člověka, předmět, který vidí, slyší nebo pouze cítí – a samozřejmě jakýkoliv pohyb: člověka, koně, letícího ptáka nebo třeba igelitového pytlíku. Na všechny tyto podněty kůň reaguje a učí se z nich.

Podle toho, zda byla předchozí interakce s podnětem spojena s „pozitivní“ nebo „negativní“ emocionální hodnotou, si kůň může vytvořit očekávání ohledně budoucí interakce s tímto podnětem a přizpůsobit tomu své chování. To se může projevit jako pozitivní přístup k podnětu, nebo naopak jako tendence se mu vyhýbat. Tvorbě těchto asociací s určitými podněty pak etologové říkají asociativní učení (neboli podmiňování). Asociativní učení se rozlišuje na dva základní typy: klasické podmiňování a operantní podmiňování.

Klasické podmiňování

Klasické podmiňování je zkušenost zvířete, která vychází ze vztahu mezi dvěma podněty. Vysvětleme si to na známém pokusu se psy od I. P. Pavlova:

Nepodmíněný podnět (například podání potravy) je podnět, který přirozeně vyvolává určitou nepodmíněnou odpověď (např. slinění psa). Tato reakce nastává automaticky – není třeba psa učit, aby slinil při pohledu na jídlo. Tento nepodmíněný podnět se však může spojit s jiným, původně neutrálním podnětem (např. rozsvícení světla těsně před podáním jídla). Při opakovaném spojení se neutrální podnět stává podmíněným – tedy vyvolá stejnou reakci i bez přítomnosti původního podmětu (např. pes začne slinit při rozsvícení světla) (Pavlov, 1950).

U koní je klasické podmiňování velmi časté. Kůň se například naučí, že zvuk otevírání pytle s ječmenem znamená blížící se krmení. Nebo že vůně lesku na srst předznamenává výjezd na závody. Případně že zvuk auta kováře znamená strouhání kopyt atd.

Jak toho využít při tréninku?
Klasické podmiňování lze efektivně využít například při přivykání mladých koní na udidlo. Pokud dáte koni udidlo s pamlskem nebo ho natřete medem, vytvoří se pozitivní asociace mezi sladkou chutí a udidlem. Po několika opakováních kůň začne slinit už při pohledu na udidlo a bude ho přijímat ochotněji.

Operantní podmiňování

Operantní podmiňování vychází ze vztahu mezi podnětem a reakcí. Základem je zkušenost, kdy chování jedince má nějaký důsledek – pozitivní nebo negativní – což ovlivňuje, zda se toto chování bude v budoucnu opakovat. Z náhodných reakcí se tedy upevňují hlavně ty, které vedou k pozitivnímu výsledku pro zvíře (např. dosažení odměny).

Pokud dochází ke zvýšení četnosti požadovaného chování, hovoříme o tzv. posilování (reinforcement). Posilující události dělíme na:

• Pozitivní posilování – přidání něčeho příjemného jako důsledek reakce (např. pamlsek za správné chování). Pozitivní posilování se často využívá při práci ze země, kdy koně odměňujeme za cílené chování, které ho učíme.
• Negativní posilování – odstranění něčeho nepříjemného jako důsledek reakce (např. tlak holeně, který po správné reakci uvolníme). Právě negativní posilování tvoří základ většiny moderních jezdeckých metod. Když působíme tlakem holeně, učíme koně, že pokud na něj zareaguje (např. se pohne dopředu), tlak ustane – a to je pro něj odměnou.

Pokud dochází ke snížení četnosti chování, které od koně nechceme, hovoříme o principu trestu. Trest v asociativním učení dělíme na:

• Pozitivní trest -přidání něčeho nepříjemného jako reakce na nežádoucí chování. Příklad kůň při vodění prudce vyrazí vpřed, načež dostane trhnutí ohlávkou. Trhnutí je nepříjemný podnět, který má omezit opakování tohoto chování.
• Negativní trest - odebrání něčeho příjemného jako reakce na nežádoucí chování. Například pokud kůň hrabe, žebrá nebo se snaží pamlsek vynutit, odměna se mu nedá.

Čím lépe porozumíme tomu, jak kůň přemýšlí, vnímá a učí se, tím větší je naše šance na vytvoření harmonického a důvěryhodného vztahu. A právě ten je základem každého úspěšného tréninku.